Bůh nechává stvoření nedokončené, svěřuje je člověku

13.5.2023

Bůh nechává stvoření nedokončené, svěřuje je člověku,
čímž zároveň riskuje, že člověk ve své svobodě
bude jednat proti němu a jeho plánu.

/.../

Říkal jsi, že Stvoření je zasazeno do sedmi dnů.
Jenže sedmého dne Bůh přece netvořil, ale odpočíval.

Ano, v tom je ten vtip. Sedmý den je naplněním stvoření, jak výslovně říká druhý verš druhé kapitoly: „Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal.“ Odpočinek je něčím, bez čeho by stvoření zůstalo nedokončené.

Co dělá Bůh, když odpočívá? Především se zastaví, což vyjadřuje ono hebrejské slovo šabat. Sám Bůh si ukládá toto zastavení, což znamená, že si sám vytváří limity své moci tím, že ovládá i svou vlastní moc, je pánem sám nad sebou. Bůh je tedy mocnější než jeho vlastní síla, panuje také nad svým vlastním panováním. Když odpočívá, znamená to, že dává sám sobě limity, ale vesmíru přitom poskytuje jeho vlastní autonomii, samostatnost.

Vesmír je nastaven na určité parametry a zákonitosti, které Bůh nechce libovolně porušovat. Zázraky, které se dějí, nejsou pravidlem. Pravidlem jsou fyzikální a chemické zákonitosti. Autonomie, kterou dostává svět, má své nejvyšší vyjádření ve svobodě člověka, jemuž je svěřen úkol vládnout zemi a zvířatům.

Bůh nechává stvoření nedokončené, svěřuje je člověku, čímž zároveň riskuje, že člověk ve své svobodě bude jednat proti němu a jeho plánu.

Z knihy: