Děláš si legraci Ježíši!?!

2.6.2024

Musím se přiznat, že před návštěvou Svaté země jsem si myslel, že Genezaretské jezero, Galilejské jezero a Tiberiadské jezero jsou tři samostatné vodní plochy, a představoval jsem si, jak Ježíš vesele přechází od jedné k druhé.Bylo mnoho dalších věcí, které jsem o Svaté zemi nevěděl. Například to, jak je tam všechno blízko. Řada míst, kde Ježíš konal své zázraky, byla vzdálena od Kafarnaa pár kilometrů. Za jedno dopoledne se dá dostat od místa, kde Ježíš povolal první učedníky, přes to, kde rozmnožil chleby a ryby, až k místu, kde uzdravil ženu s krvotokem. Není divu, že se kolem Ježíše tísnily davy lidí. Nejenže dělal zázraky, ale konal je také v geograficky nevelké oblasti.

Lukášovo evangelium nám říká, že se na Ježíše lidé „tlačili“. To není nijak překvapivé, když právě v synagoze v Kafarnau uzdravil muže a potom Šimonovu tchyni. Snad proto, že ho lid tlačí k břehům jezera, narazí Ježíš na rybáře, kteří perou sítě. Vzhledem k tomu, že prali sítě po rybolovu, čtenáři je zřejmé, že mají za sebou noc plnou těžké práce. Ježíš vstoupí do Šimonovy lodě a požádá ho, aby odrazil od břehu, a tak mohl z lodě učit zástupy. V lodi se Ježíš posadí. Je to obvyklá pozice, kterou učitelé té doby zaujímali, když učili. Tento drobný detail v Lukášově evangeliu poukazuje na Ježíšovu sebedůvěru.

Když Ježíš s kázáním skončí, požádá Šimona, aby zajel na hlubinu a spustil sítě. Není divu, že Šimon pochybuje. „Mistře“, říká a užívá výraz, který vyjadřuje úctu k Ježíšově autoritě, „celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“

Šimonova lidskost se projevuje naplno. Osciluje mezi přirozenou pochybností („Děláš si legraci?“) a vírou („Když to říkáš ty“).

Šimon je ochoten to zkusit znovu, což je dobrý povahový rys. Pro ty, kteří se diví, proč si Ježíš vybral tvrdohlavého a vznětlivého Šimona (kterého později pojmenuje Petr), aby vedl jeho církev, zde máme první indicii: „Chceš, abych to zkusil znovu? Na té samé lodi, kde jsme před chvílí lovili ryby? Když to říkáš ty, Ježíši, udělám to.“

Možná, že Šimona povzbudilo také to, o čem Ježíš před chvílí kázal. Co Ježíš z lodi říkal, není zaznamenáno, ale možná to na rybáře Petra zapůsobilo natolik, že byl pln důvěry v nazaretského tesaře. Přesto si lze představit, že pochyboval, i když rozvinul plachtu.

Petr a ostatní, zatím nejmenovaní, spustí sítě, které se náhle naplní rybami až k prasknutí. Loď se málem potopí a oni musí zavolat na pomoc jiné rybáře, své společníky. Snadno si dokážeme představit ten rozruch. Loď se náhle nakloní na jednu stranu a začne nabírat vodu, ryby se hlučně mrskají v sítích, když se je muži snaží vytáhnout na palubu, ostatní rybáři spěšně veslují, aby pomohli svým přátelům, a muži po dlouhé noci, kdy nic neulovili, samou radostí halekají. Mimochodem, racionální výklad, že Ježíš viděl hejno ryb, které rybáři přehlédli, je nejeví jako přesvědčivý. Je přitažené za vlasy domnívat se, že tesař zahlédl něco, co zkušení rybáři přehlédli.

Jednou jsem během duchovních cvičení rozjímal nad tímto úryvkem a představil si, jak loď náhle zakolísala, když se hejno ryb dostalo do sítě, a Ježíšův úsměv nad tímto velkým zázrakem: „Šimone, copak je to v síti?“ A představil jsem si Šimonovu reakci: kombinaci strachu, úžasu a naděje. Ten dramatický výkyv lodi změnil jeho život.

Ježíš vlastně možná potřeboval,
aby se stalo něco dramatického,
čím by tvrdohlavého Petra přesvědčil,
že se k němu může přidat.

Z knihy:

Ježíš
Svědectví o cestě, která může změnit i váš život
James Martin