Jsme jako diamanty, které se vzájemně obrušují

24.6.2019

Když jsem byl administrátorem farnosti sv. Pavla na Maltě, měl jsem ve zvyku brát své farníky služební cesty do zahraničí. Bylo to v červnu 1986, doprovázel jsem tehdy šestnáct osob na setkání s charismatickým společenstvím v Holandsku. Setkání se mělo konat v Rixtonu, na hradě Croyanne.

Na hradě bydlelo asi padesát lidí, manželských párů i svobodných, starých i mladých, mužů i žen. Všichni měli svoje pokoje, ale setkávali se na společných modlitbách, různých aktivitách a společně i jedli. Někteří z nich chodili do práce, zatímco jiní zůstávali na hradě, vařili, uklízeli a podobně. Samozřejmě se o všechno, co získali prací a díky Boží prozřetelnosti, dělili. Tito lidé nás přivítali s otevřenou náručí.

První, co nám ukázali, byla jízdní kola. Dozvěděl jsem se, že tady na kole jezdí každý, jak muži, tak i ženy. Když neumíte jezdit na kole, považují vás za nevzdělaného. V naší skupině byli takoví, co se na kolo s radostí posadili. Jiní, mezi nimi i já, jsme na kole jezdit neuměli. Dokážete si představit ohromení Holanďanů, když jsme jim to řekli! Protože bylo dost chladno, mnozí chodili běhat.

Překvapilo nás množství malých žabiček, které se vyskytovaly nejen v zahradách, ale i na otevřených chodbách. Pořád jste museli dávat pozor, abyste je nezašlápli. Mimochodem, během dní strávených na hradě jsem nejednou nacházel zamilované žabí páry ve své posteli.

Celá zkušenost ale byla velice pozitivní. Modlili jsme se společně s domácími, jedli jsme s nimi a společně jsme se zúčastňovali přednášek.

Jednoho dne mě vedoucí pozvali na šálek čaje. Byl to starší manželský pár, velice duchovní. S šálkem čaje v ruce jsem se jich zeptal: „Jak spolu ve společenství vycházíte?“ Pamatuji si na slova ženy: „Jsme tady jako diamanty, které se vzájemně obrušují.“

Zamyslel jsem se nad tím: diamant je vzácný a velmi cenný, ale tvrdý. Diamant se dá obrousit pouze jiným diamantem, protože jakýkoli jiný nástroj by se zlomil. Chtěla mi svými slovy říct, že všichni mají zvláštní charismata a talenty, ale život ve společenství není jednoduchý. Všichni se setkáváme s různými těžkostmi, ale skrze ně zrajeme. Nikdy na tuhle její větu nezapomenu.

Byl to skvělý zážitek, na který se nedá zapomenout.

Z knihy