Když jsem křtil j v Jordánu, ryby mi nedaly pokoj

Když jsem křtil v Jordánu, ryby mi nedaly pokoj

1.8.2019

Svatá země mě vždy fascinovala. Mnohokrát jsem vedl skupinu poutníků na místa, kde žil náš Pána Ježíš Kristus, a vždycky jsem se snažil, aby měli z konkrétního místa opravdový zážitek. Ke zvlášť silným zážitkům patří hodinová adorace potmě u getsemanské skály v prázdné bazilice Národů, uzavřené pro ostatní poutníky.

V Káně Galilejské si manželské páry, jeden po druhém, obnovovaly svůj manželský slib a jako „suvenýr“ jsme jim věnovali certifikát, který podepsaly.

Co říci o plavbě lodí po Galilejském jezeře či moři? Všichni zpívali a připomínali si zázraky, které Ježíš tady u jezera udělal.

Zbývá pouze jedna záležitost, se kterou jsem u poutníků nepochodil: kráčení po vodě. Vždycky mi říkají: „Vy začněte a my půjdeme za vámi.“ Nechápu, proč bych měl být pořád ten, kdo něco začíná?!

Jedním z nejpozoruhodnějších zážitků bývá obnova křestních slibů v řece Jordánu. Všichni si oblečou bílá roucha (dají se na místě půjčit) a utíkají k řece. Samozřejmě já tam vlezu první (k tomu nepotřebuji velkou víru, protože je tam mělká voda).

Jeden po druhém, muži i ženy, ke mně pak přicházeli a já – tak jako Jan Křtitel – jsem je křtil: lil jsem jim vodu na hlavu. Někteří však dávali přednost tomu, abych je do vody ponořil celé. Ale zatímco jsem takto „vysluhoval křest“ (byla to jen připomínka křtu, který jsme všichni přijali v dětství), nikdo nechápal, proč ve vodě neustále „tančím“. Nemohl jsem udržet nohy v klidu. Víte proč? Protože všechny ryby z celého okolí plavaly právě kolem mých nohou. I když to nebyli žraloci či delfíni, vypadalo to, že jsou všechny hladové a mají radost, že je tu nějaké masíčko, ze kterého si můžou uždibovat. Díky Bohu, že to nebyly piraně, to bych nakonec zůstal bez nohou!

Později mě kdosi poučil, že nechat rybu okusovat starou a nepotřebnou kůži na nohou se používá jako velice kvalitní terapie. Nevím. Do té doby jsem se s tím nesetkal. Jedno je však jisté: nikdy v životě jsem se tolik nenatančil jako toho dne, kdy jsem křtil poutníky v řece Jordánu.

Z knihy