Modlitba zahání smutek a skleslost.

7.10.2006

Modlitba zahání smutek a skleslost. (Evargius, Modlitba 16) Evagrius popisuje nejen namáhavou cestu vedoucí k modlitbě nerušené různými myšlenkami, emocemi, potřebami a starostmi. Často se zmiňuje i o jejím blahodárném účinku na duši člověka. Modlitba zaplašuje smutek a rozptyluje sklíčenost. V dnešní době trpí řada lidí depresí. Zbavit se jí snaží pomocí léků, anebo podstupují různé terapie. Mniši spatřují přirozenou terapii duše v modlitbě. Kdo se modlí, ten bude ze svých smutků uzdraven.

Jak ale může modlitba uzdravit mou depresivní duši? V modlitbě předkládám své pocity sklíčenosti Bohu. Představuji si jak Boží láska proudí do mých trudnomyslných rozladů. To si můžu představit buď obrazně v podobě hřejivého světla, které prosvěcuje a prozařuje zákoutí mé deprese, nebo do své sklíčenosti promlouvám slovy modlitby. Může jít o Ježíšovu modlitbu: "Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou." Své depresivní nálady nepotlačuji a nebojuji s nimi, nenechávám se jimi ale také spoutávat. Vyslovovaná modlitba je pozvolna rozptyluje. Mnohdy to ale může trvat hodně dlouho, než se uprostřed nich začne vytvářet prostor pokoje. V modlitbě ke mně, do mého smutku a sklíčenosti, vchází Boží anděl a odívá mě pláštěm naděje a radosti. Modlitba jako terapeutický prostředek mně může pomoct nejen při těchto pocitech, ale i ve strachu, bezmoci, hněvu nebo zklamání. Při každém problému není třeba hned sahat k terapii a vyhledávat pomoc kompetentních lékařů a psychologů. Hodně by nám mohla pomoct modlitba.

Autor textu: Anselm Grün
Převzato z knihy: Otcové pouště s Anselmem Grünem
Vydalo Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-10829-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému