Pravý humanismus se neobejde bez Boha
21.7.2009
Právě proto, že Bůh říká člověku své velké „ano“, nemůže se člověk obejít bez otevřenosti k božskému povolání, aby uskutečňoval svůj vlastní rozvoj. Pravda o rozvoji spočívá v jeho celistvosti: pokud se netýká celého člověka a každého člověka, nelze hovořit o pravém rozvoji.
To je ústřední poselství encykliky Populorum progressio, které platí dnes a po všechny časy. Integrální rozvoj člověka si na přirozené rovině – jako odpověď na povolání Boha Stvořitele – žádá naplnění v „humanismu, který přesahuje jeho přirozenost a dává mu nejvyšší plnost života: to je nejvyšší cíl osobního rozvoje“. Křesťanské povolání k tomuto rozvoji se tedy týká přirozené i nadpřirozené roviny, neboť „je-li zatemňován Bůh, pak postupně ztrácíme schopnost poznávat přirozený řád, smysl a dobro.“
Z encykliky papeže Benedikta XVI. Caritas in Veritate -101525-
Autor: Benedikt XVI. | Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
aktuality
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun