Přesýpací hodiny - předmluva Mojmíra Trávníčka

28.8.2011

Sto let uplyne letos od narození básníka Václava Renče (1911–1973) a mohlo by se předpokládat, že čtyřicet let od jeho smrti je dílo tohoto mnohostranného a mimořádně pracovitého a plodného umělce obecně přístupné. V důsledku jeho životních osudů (dlouholeté věznění po vykonstruovaném politickém procesu, zákaz publikování) a jejich odrazu v básnické tvorbě je dnes básník v širším čtenářském povědomí těch, kdo nepozbyli zcela zájem o tvorbu katolické inspirace, známý většinou jako autor velkých mariánských skladeb (zejména Popelka Nazaretská), které svou formou, melodičností, záměrnou přehledností epické linie, byly psány a memorovány ve vězení s intencí útěchy spoluvězňů a došly obliby i u těch, u nichž se nedal předpokládat předběžný vztah k poezii. Sama tato skutečnost je v dějinách české literatury dost výjimečná.

Celé velké oblasti Renčovy umělecké tvorby zůstávají bohužel v přítmí zapomenutí a jsou pro širší veřejnost nedostupné. Neznámá je dnes jeho bohatá tvorba dramatická, ač významnou část života působil jako profesionální dramaturg a autor dramatických básní i her pro děti a mládež a loutkových divadelních her, a přeložil desítky dramatických textů od řeckých antických dramat ke klasickým komediím a dramatům anglickým – včetně řady děl Shakespearových – německým, italským a ruským.

Do literatury ovšem vstoupil mladý Václav Renč především jako lyrický básník usilující o přísný básnický tvar, vydal okolo desítky básnických sbírek a ještě obsáhlejší počet překladů z poezie německé, italské, anglické, polské a ruské. Lyrické básně psal až do konce života a zralé lyrické verše jeho životní dílo završují a uzavírají.

Když básník slavil šedesát let života, vydali jeho přátelé drobný bibliofilský tisk deseti básní pod názvem Zastavení. Byly to verše vybrané z rukopisné sbírky Přesýpací hodiny, o níž žádný ze zúčastněných nemohl tušit, že je to poslední soubor, který ještě sám autor uspořádal a definitivně připravil k tisku. Tím méně mohli tušit, že se jeho samostatné knižní vydání dostane ke čtenáři až dnes, v jubilejním roce stého výročí básníkova narození.

Vysoce vzepjatý oblouk Renčovy lyrické tvorby je tím uzavřen. Svou poslední sbírkou se básník představuje jako tvůrce navzdory svému dramatickému, tragickému osudu nepřetržitě rostoucí a zrající, který dílo od díla rostl od mladistvých počátků formálně vybroušené strmé duchovní lyriky ke spirituální tvorbě hluboce prožité, výrazu stále prostšího a tím přístupného i čtenářům bez hlubší literární průpravy. Její výrazně katolická inspirace přirozeně osloví především věřící čtenáře, ale bezpochyby může dojít porozumění u každého citlivějšího milovníka poezie otevřeného jejímu nejširšímu pojetí. Zakotvení Renčovy vrcholné duchovní lyriky v pozemském životě křesťana, ve zkušenostech celého navýsost nesnadného života, uzavřeného mučivou chorobou, jejíž přijetí se v nejednom verši odráží, ji činí důvěrně blízkou každému, kdo podobně snáší a přetváří lis každodenní všednosti. V této poezii neohrožují naše vnímání abstrakta a pomysly, vše je v ní čitelné a pochopitelné. Stopy válečného dětství bez tatínka (mimo domov, na frontě první světové války), setkávání s uměním a jeho výraznými obzory v konkrétních osobnostech a jejich díle (Březina), břemeno vězeňského osudu, typického pro velkou množinu katolických intelektuálů a básníkových přátel, i přicházející stáří s jeho trpkými průvodci. V těchto polohách se odehrává závěr Renčova životního lyrického dramatu v rezonanci se souběžnou tvorbou jeho druhů a přátel. Je to jistým způsobem suma a testament celoživotní, ba možno říci generační básnické zkušenosti, která je nedílnou a živou součástí zkušenosti životní a lidské. Poslední definitivně uspořádaná sbírka zralé tvorby, prakticky bez kazu, jednoho z předních básníků své doby, který byl druhdy přijímán jako téměř extrémní individualista a introvert, se ničím nevyděluje z tíhy existence lidského společenství.

Mojmír Trávníček

kniha: Přesýpací hodiny
autor: Václav Renč
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101567-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému