Rozmlouvat s anděly druhých
15.10.2010
Uctívání andělů bylo aktuální všude a v každé době, v naší epoše je však naléhavé ještě z jednoho důvodu. Nevystavuje snad rozvoj dopravních prostředků a horečnaté opojení z rychlosti, které je dnešním lidem vlastní, nás všechny daleko většímu nebezpečí, jež zase následně vyvolává potřebu zvýšené ochrany? A nejsou snad andělé stvořeni k tomu, aby člověka chránili?
V promluvě týkající se dodržování pravidel silničního provozu Jan XXIII. poznamenává, že když budeme anděly vzývat s větším zanícením, přimějeme je k tomu, že „budou působit na rozum a vůli lidí, a dokonce i na techniku, která se může stát příčinou zkázy jakožto prostředek k lámání rekordů a nezdravé soutěživosti“. Proto si hlavní představitel církve přeje, aby „úcta k andělům rostla. Každý z nás má svého anděla a každý může rozmlouvat s anděly druhých“.
Jan XXIII. byl ostatně natolik přesvědčen o existenci andělů po boku lidských bytostí, že když pozoroval davy poutníků a turistů shromážděných v neděli na Svatopetrském náměstí, myslel zároveň na obrovské množství andělů strážných, kteří byli na stejném náměstí neviditelným způsobem rovněž přítomni. Stejným způsobem si počínal i biskup, který byl Janu XXIII. zvlášť drahý – sv. František Saleský, jenž před kázáním vždy s oblibou zrakem putoval po shromážděných, a tak zdravil a vzýval neviditelné, ale přítomné anděly strážné svých posluchačů.
Když byl ještě budoucí papež Jan XXIII. nunciem ve Francii, prozradil něco o svém vztahu k andělům v dopise adresovaném sestře Angele Roncalliové – byla to jedna z jeho neteří, která se stala řeholnicí. „Tvé řeholní jméno,“ píše v dopise, „které připomíná jméno tvého strýce biskupa, tvého pradědečka a tvého bratra, z nichž dva posledně jmenovaní již žijí ve viditelné společnosti andělů, tě musí povzbudit k tomu, abys navázala důvěrný vztah ke svému andělu strážnému a k andělům strážným všech osob, které znáš a které miluješ ve svaté církvi a ve své kongregaci. Jaká je to pro nás útěcha, když můžeme blízko sebe cítit nebeského ochránce, průvodce našich kroků, svědka našich nejskrytějších skutků. Já sám se modlím modlitbu Anděli Boží, strážce můj nejméně pětkrát denně a často se s ním duchovně setkávám. V mém nitru potom vždy zavládne pokoj a mír. Když musím navštívit nějakou důležitou osobnost, abych s ní jednal o záležitostech Apoštolského stolce, vyzvu svého anděla, aby se dohodl s andělem oné vysoce postavené osoby, že na ni bude příznivě působit. Tento skromný projev zbožnosti mi několikrát připomněl Svatý otec Pius XI. blahé paměti, a já jeho radu pokládám za velice prospěšnou“.
Bývalý papežův tajemník, mons. Loris Capovilla, nám prozradil, že důvěrné přátelství s neviditelným světem se u papeže Jana XXIII. projevovalo i během setkání s některými návštěvníky, kdy jsme z jeho úst často mohli zaslechnout výrazy jako: „Můj dobrý anděl mi vnukl toto, můj dobrý anděl mi vnukl ono“; „můj dobrý anděl mě dnes ráno probudil“.
Uzavřeme naše vzpomínání na papeže Jana XXIII. a na jeho vztahy se světem andělů tím, že si uvedeme jednu málo známou skutečnost, která ovšem měla nezměrný vliv na osud církve a zpětně i na osud světa. Jan XXIII. se totiž svěřil jednomu kanadskému biskupovi, že myšlenku svolat XXI. ekumenický koncil mu vlastně vnukl jeho anděl strážný.
Jednalo se o nějaké zjevení? Vůbec ne. Jan XXIII. několikrát opakovaně na veřejnosti prohlásil, že myšlenka svolat koncil ho napadla při modlitbě. Při svém setkání s kanadským prelátem papež jednoduše upřesnil, že mu Bůh vnukl tuto myšlenku prostřednictvím anděla strážného.
Stačí si jen vzpomenout na jedno pravidlo, jímž se Bůh řídí v dějinách spásy, a nic nás už ani v tomto případě na jeho postupu nepřekvapí: když totiž Bůh lidem předává nějakou myšlenku, vnuknutí nebo inspiraci, když se tedy nejedná o udělení nějaké nadpřirozené milosti, učiní tak prostřednictvím anděla strážného. Ten potom skrytě působí na lidské schopnosti. Takto Bůh využil zprostředkovatelské mise andělů, když Mojžíšovi sděloval svůj zákon, když chtěl inspirovat každého ze svých proroků.
kniha: Můj anděl půjde před tebou
autor: Georges Huber
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101568-
Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
Související články
aktuality
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun