V Bibli se nepíše, že by peníze byly špatné

20.8.2022

Nikde v Bibli není ani nejmenší náznak, že by peníze byly něco špatného. Ježíš nikdy nic takového neřekl. Řekl však, že peníze jsou tím nejsilnějším, co se snaží uchvátit naše srdce. Také řekl, že má-li někdo velké bohatství, může mu to bránit ve vstupu do jeho království. Nikdy však neprohlásil, že by peníze byly zlo nebo něco, čemu je třeba se vyhnout. Ve skutečnosti byly peníze častým tématem jeho kázání.

***

Peníze jsou významnou součástí biblických příběhů

V Bibli jsou peníze součástí příběhu a zdaleka nejsou svod a nutné zlo. Při čtení Bible si uvědomujeme, že její příběhy jsou prodchnuty velmi odlišným postojem k penězům, než jaký zaujímá většina světa. Písmo nabízí spiritualitu peněz, stejně jako praktické rady, jak s penězi efektivně hospodařit.

Písmo oceňuje lidi, kteří se dokázali stát bohatými a umně spravovali své finanční zdroje. Vezměme si Abraháma, Izáka, Jákoba – to byli bohatí muži, ba velmi bohatí muži, a každá další generace byla bohatší. Genesis pojednává o rostoucím bohatství této rodiny.

A pak tu máme příběh Josefa, kde se z chudého otroka ve vězení stává bohatý muž pověřený správou majetku jednoho z nejmocnějších národů světa. Disponoval veškerým bohatstvím Egyptské říše. Díky svým schopnostem spravovat majetek říši zachránil a učinil ji ještě mocnější. Josef se stal nejbohatším mužem světa. A když o mnoho generací později Židé z Egypta odešli, odešli bohatí, se spoustou pokladů nabytých od svých věznitelů.

První Mojžíšův příkaz Izraelitům po setkání s Bohem na Sinaji se týkal peněz – měli ze svého ohromného bohatství, které od Egypťanů ukořistili, dávat Bohu.

David nashromáždil během své dlouhé vlády jedno z nejrozsáhlejších bohatství v dějinách a po zbytek svého života se věnoval čemusi, co by se dnes dalo přirovnat k masivní sbírkové kampani na stavbu Jeruzalémského chrámu. Jeho syn Šalomoun byl dokonce ještě bohatší a Bible dlouze popisuje, jak nesmírné bylo jeho bohatství.

Důvodem propadu Izraelského království v chaos občanské války byla pošetilá finanční politika krále Rechabeama, kterého jeho chamtivost přivedla do potíží. Království rozdělené na Judsko a Izrael, jak ho popisuje První a Druhá kniha Královská, sláblo, až bylo slabší než jeho nepřátelé, protože bylo slabé finančně. To ho nakonec dovedlo k zániku. Později, když přišel čas obnovy Jeruzaléma, byli jí pověřeni Nehemiáš a Ezdráš, kteří věděli, jak získat potřebné peníze.

Kniha Přísloví nabízí nespočet praktických rad, jak získat bohatství a vyhnout se při jeho správě nástrahám.

· Mluví se zde o tom, jak je důležité spořit: „Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří“ (Př 21,20).

· Najdeme zde varování před zadlužováním: „Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele“ (Př 22,7).

· Povzbuzuje k dobře vedenému účetnictví: „Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda“ (Př 27,23).

I Ježíš, ačkoli se podle všeho nenarodil do bohaté rodiny, potřeboval peníze na každodenní život. Jakožto tesař byl před svým veřejným působením nejspíše něco jako drobný živnostník, jehož práce zahrnovala také nákup a prodej, stanovování cen, vedení účetnictví. Během jeho veřejného působení potřebovali on i jeho učedníci peníze na cestování, aby mohli uzdravovat, vyučovat a kázat evangelium.

Ježíš v tom spoléhal na pomoc zámožných přátel a obracel se na ně s prosbou o finanční podporu – Lazar, Marie a Marta byli pravděpodobně dosti zámožní. Ježíš a jeho apoštolové využívali jejich dům a těšili se jejich pohostinnosti a dá se předpokládat, že tito jejich blízcí přátelé také finančně podporovali jejich činnost. Také někteří učedníci, kteří se k Ježíšovi přidali, byli, zdá se, poměrně bohatí.

Podle Janova evangelia měl Jidáš na starosti společné finance Ježíše a apoštolů, z nichž hradili svou misi. Zde se také dozvídáme, že jeho největší zrada byla finančně motivovaná. Obrátil se na své přátele, aby skryl svou zpronevěru a získal prostředky z odměny, kterou dostal za Ježíšovo uvěznění.

Ježíš používá obrazy spojené s penězi a jejich užíváním v mnoha podobenstvích, která mají pomoci pochopit Boží království. Vzpomeňme na podobenství o hřivnách, o nepoctivém správci, o nemilosrdném sluhovi, o perle nesmírné ceny, abychom zmínili alespoň některé.

Finanční podpora formou darů byla běžnou a typickou praxí prvních křesťanů. Štědrost a aktivní dárcovství se ukázaly pro život křesťanského společenství jako zcela nezbytné už od samého počátku. „Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem“ (Sk 2,44–46).

Možná si teď říkáte, nepíše se v Bibli i něco o tom, že peníze jsou špatné? Ne, nepíše. Nikde v Bibli není ani nejmenší náznak, že by peníze byly něco špatného.

Ježíš nikdy nic takového neřekl. Řekl však, že peníze jsou tím nejsilnějším, co se snaží uchvátit naše srdce. Také řekl, že má-li někdo velké bohatství, může mu to bránit ve vstupu do jeho království. Nikdy však neprohlásil, že by peníze byly zlo nebo něco, čemu je třeba se vyhnout. Ve skutečnosti byly peníze častým tématem jeho kázání.

Z knihy: