čtenářský koutek

V dobách krizí, katastrof a strádání…

4.3.2021

V dobách krizí, katastrof a strádání
se můžeme rozhodnout projevovat laskavost.
Ti, kdo tak činí, se stávají zářícími hvězdami ve tmě.

***

Znovuobjevit laskavost

Konzumně založený individualismus vede k mnoha bezprávím. Druzí lidé jsou považováni za narušitele našeho příjemného klidu, a tak s nimi nakonec zacházíme jako s nepříjemnostmi a stáváme se stále agresivnějšími. To se ještě víc projevuje v dobách krizí, katastrof a strádání, kdy jsme v pokušení uvažovat na způsob starého rčení „zachraň se, kdo můžeš“. Ale i tehdy se můžeme rozhodnout projevit laskavost. Ti, kdo tak činí, se stávají zářícími hvězdami ve tmě.

Svatý Pavel popisuje laskavost, ovoce Ducha Svatého (srov. Gal 5,22), řeckým slovem chréstotés, jež vyjadřuje postoj, který není hrubý, drsný a tvrdý, ale dobrotivý a laskavý, skýtající oporu a povzbuzení. Člověk s touto vlastností pomáhá druhým k tomu, aby byl jejich život snesitelnější, zejména když nesou tíhu svých problémů, nouze a strachu. Tento přístup k druhým se může projevovat různým způsobem: laskavým jednáním, starostí o to, abych nezranil druhého slovem nebo skutkem, snahou ulehčovat břemena druhých. Patří k tomu také „říkat druhým slova, která povzbuzují, posilují, utěšují, podněcují“, a ne „slova, která ponižují, zarmucují, popuzují, opovrhují druhým“.

Laskavost nás osvobozuje od krutosti, která někdy nakazí lidské vztahy, od úzkosti, která nám brání myslet na druhé, od zběsilé hektické činnosti, která zapomíná na to, že druzí mají také právo být šťastní. Dnes často nenacházíme čas ani energii na to, abychom se zastavili a byli k druhým laskaví… Ale občas se jako zázrakem objeví laskavý člověk, který je ochoten odložit své obavy a starosti stranou a projevit zájem, obdarovat úsměvem, říct povzbudivé slovo, naslouchat uprostřed všeobecné lhostejnosti.

Jestliže se o to snažíme v každodenním životě, jsme schopni utvářet zdravý společný život, ve kterém lze překonávat nepochopení a předcházet sporům. Prokazování laskavosti není nějaká bezvýznamná drobnost ani nějaký povrchní projev šosáctví. Jelikož laskavost předpokládá uznání a úctu k druhým, pak – stává-li se kulturou ve společnosti – proměňuje do hloubky životní styl, společenské vztahy i způsob, jakým se vede diskuse o idejích a jak se vzájemně konfrontují. Laskavost usnadňuje hledání konsenzu a otevírá nové cesty tam, kde zatrpklost boří všechny mosty.

Z knihy:

Fratelli tutti
Encyklika o bratrství a sociálním přátelství
papež František