Antonín z Padovy (13. června)

12.6.2024

Antonín zemřel 13. června 1231 odpoledne.
Umíral se slovy „vidím svého Pána“
a byl pohřben v Padově.
Současníci ho milovali
pro jeho obětavé hlásání evangelia,
starost o chudé
a vlídnost k lidem.

Svatý Antonín z Padovy se narodil roku 1195 v šlechtické rodině v Lisabonu. Při křtu dostal jméno Fernando. Základního vzdělání se mu dostalo na katedrální škole v Lisabonu (1202–1210). Poté vstoupil do řádu augustiniánských kanovníků a od roku 1212 žil v opatství sv. Kříže v Coimbře, významném duchovním a kulturním centru Portugalska. Zde se věnoval pečlivému studiu Bible a církevních otců, modlitbě a meditaci. Vysvěcen na kněze byl mezi lety 1218–1220.

V Coimbře došlo i k rozhodující události jeho života. V roce 1220 zde byly vystaveny ostatky prvních pěti františkánských misionářů, kteří se vydali do Maroka a stali se mučedníky. Fernando je chtěl napodobit. Koncem léta 1220 se stal františkánem, dostal jméno Antonín a vydal se do Maroka. Po několika měsících v Africe ale vážně onemocněl a vrátil se do vlasti. Když se uzdravil, vydal se s bratry na slavnou kapitulu do Assisi (1221), kde se setkal i s Františkem z Assisi. Poté žil poblíž severoitalského Forli, kde se projevila jeho moudrost, vědění a schopnost strhnout druhé kázáními.

Antonín byl jedním z prvních teologů františkánského řádu. Vyučoval v Bologni s požehnáním samotného Františka z Assisi, který mu k tomu poslal i list. V roce 1223 kázal v Rimini a v oblasti Romagna, kde se snažil obrátit heretiky. Od podzimu 1224 do roku 1227 kázal Antonín ve Francii. Roku 1227 se vrátil do Itálie a byl jmenován provinčním ministrem pro severní Itálii. V letech 1227–1230 se věnoval kázání a návštěvám bratří své provincie a sestavil sbírku svých nedělních kázání (Sermones dominicales). Účastnil se svatodušní kapituly v Assisi a byl vyslán do Říma, aby před kurií vyložil františkánskou řeholi. Kázal před papežem Řehořem IX. Potom se usadil v Padově a v letech 1230–1231 začal sepisovat své sváteční homilie (Sermones festivi). Kromě kázání se zajímal o ty, kdo se dostali do vězení kvůli nesplácení svých dluhů.

Poslední část svého života strávil v Camposampiero. Když jej hostil kníže Tiso, obdržel slavné vidění Dítěte Ježíše. Antonín zemřel 13. června 1231 odpoledne. Umíral se slovy „vidím svého Pána“ a byl pohřben v kostele Panny Marie, Matky Páně, v Padově. Současníci ho milovali pro jeho obětavé hlásání evangelia, starost o chudé a vlídnost. Svatořečil ho papež Řehoř IX. ve Spoletu 30. května 1232. Jeho život zachycuje legenda Assidua. Učitelem církve jej 11. ledna 1946 prohlásil papež Pius XII.

***

Památku sv. Antonína z Padovy slaví katolická církev ve výroční den jeho úmrtí 13. června 1231. Svatořečen byl takřka okamžitě, v roce 1232.

Světcovy ostatky jsou uchovávány v jemu zasvěcené bazilice v severoitalské Padově, jednom z největších kostelů v Itálii (nazývaném jednoduše Il Santo). Významným místem úcty je také kostel sv. Antonína v Lisabonu (Igreja de Santo António de Lisboa), který byl podle tradice postaven na místě, kde se v roce 1195 světec narodil.

U nás se svatý Antonín stal oblíbeným zejména na Slovácku a na jižní Moravě. Naším nejdůležitějším poutním místem je Blatnice pod Svatým Antonínkem, spadající do děkanátu Veselí nad Moravou. Dalším místem jsou například Dolní Kounice. V Čechách připomeňme kostely sv. Antonína v Liberci-Ruprechticích a v Praze-Holešovicích nebo sochu sv. Antonína na Karlově mostě od Jana Oldřicha Mayera z r. 1707.

Z publlikace: