Jak se Ježíšův strýček vydal na cestu do Emauz
5.4.2024
Evangelista Lukáš pátral po podkladech pro své vyprávění velmi důkladně, jako málokdo jiný. Seznámil se s Ježíšovými příbuznými – pravděpodobně v letech 58 až 60 – a mohl tak zaznamenat i mnohé třeba i následující příběh o setkání ve vesnici jménem Emauzy. Podle nejstarší tradice byl jeden z těch dvou mužů Kleofáš - bratr Josefa z Nazareta (Ježíšův strýček). Jeho průvodce, jehož jméno Lukáš neuvádí, mohl být možná jeden z Kleofášových synů jménem Šimon – tedy Ježíšův bratranec a pozdější druhý jeruzalémský biskup. Jak lze usoudit z tohoto příběhu, Ježíš nevěnuje pozornost pouze svým apoštolům a učedníkům, ale i svým příbuzným. Nemají jen slepě věřit těžko uvěřitelným historkám. Mají zdravým rozumem přemýšlet o tom, co se píše v Písmu svatém, zkoumat souvislosti a v setkání s ním, živoucím Ježíšem, se dopracovat k jistotě: Bůh opravdu vzkřísil Ježíše z mrtvých!
***
Prvního dne v týdnu – tedy téhož dne, kdy Petr objevil prázdný hrob – putovali dva Ježíšovi učedníci z Jeruzaléma do své domovské vesnice Emauzy. Cestou debatovali o všem, co se stalo. Jak tak spolu živě hovořili a přeli se, Ježíš je dostihl a přidal se k nim, jenomže oni ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čempak se to bavíte?“
S nevolí se zastavili a jeden z nich, Kleofáš, na příchozího vyjel: „No to jsi zřejmě jediný poutník, který neví, co se v těchto dnech v Jeruzalémě událo!“
„A copak?“ chtěl vědět Ježíš.
„No přece to s Ježíšem z Nazareta!“ odpověděli mu. „Byl to prorok a konal mocné činy před Bohem i přede všemi lidmi a v jeho slovech byla moc. A toho naši velekněží a přední muži odsoudili k smrti a dali ukřižovat. A my jsme doufali, že on je Zachránce Izraele. Dnes už je to třetí den, co se to všechno stalo. Ale některé ženy nás vyvedly z míry! Byly časně ráno u hrobu a jeho mrtvolu tam nenašly! Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije. A tak šli někteří z nás ke hrobu a našli jej opravdu prázdný, ale Ježíše samého neviděli…“
„Ach, jak jste nechápaví a těžkopádní!“ zvolal Ježíš. „Copak nedokážete věřit slovům proroků? Copak Mesiáš neměl toto všechno vytrpět a skrze své utrpení vejít do své slávy?“ A začal pěkně od Mojžíše a proroků oběma vysvětlovat, co se o něm píše v Písmu svatém.
Mezitím už došli skoro až k vesnici, kam měli namířeno, a zdálo se, že Ježíš hodlá pokračovat v cestě. Oni ho však začali naléhavě přemlouvat: „Zůstaň s námi! Už bude noc, den má na kahánku.“
Vstoupil tedy spolu s nimi do domu a zůstal. A tu se to stalo: Když s nimi ulehl k večeři, vzal chléb, požehnal jej, rozlámal a podal jim. Náhle se jim otevřely oči a oni ho poznali. V tom okamžiku jim však zmizel z očí.
Začali se jeden přes druhého ujišťovat: „Copak nám srdce nehořelo, když nám cestou vysvětloval Písmo?“
Ještě v tu chvíli vyskočili a vydali se za pozdního večera zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct apoštolů pospolu s přáteli, kteří na ně všichni radostně volali: „Pán skutečně vstal z mrtvých. Zjevil se Šimonovi!“
Nato vyprávěli také tito dva, co se jim přihodilo cestou do Emauz a jak Ježíše poznali při lámání chleba.
(podle Lukášova evangelia 24,13–35)
Z knihy:
Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
aktuality
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun