Německý farář Lang – odpůrce nacismu - byl 30. května 1941 ubit nacisty

Německý farář – odpůrce nacismu - byl 30. května 1941 ubit nacisty

29.5.2024

P. Augustin Lang je příkladem věrného křesťana a kněze, který se nezpronevěřil své víře a svému kněžskému poslání a statečně se postavil násilnému režimu s jeho lživou ideologií.

Z Německa do Litoměřic

Augustin Lang (* 29. srpna 1869) pocházel z Porýní, narodil se v městě Bad Kreuznach, které leží nedaleko Mohuče (Mainz) a přísluší do trevírské diecéze. Po složení maturity v roce 1890 studoval dva roky medicínu v Bonnu. Pak ale absolvoval teologická studia a 1. května 1897 přijal kněžské svěcení. V roce 1903 přešel do litoměřické diecéze. Působil na několika místech diecéze a roku 1927 přišel do Dětřichova (Dittersbach) u Frýdlantu, kde byl uveden do úřadu faráře.

Odpůrce nacionálního socialismu

Po nástupu Adolfa Hitlera v Německu se ukázal jako rozhodný odpůrce nacionálního socialismu, což dával otevřeně najevo ve svých kázáních. Do dětřichovské farní kroniky napsal na jaře 1938 velmi kritická slova ohledně připojení (anšlusu) Rakouska k nacistickému Německu. Závěr vyzněl přímo prorocky: Budoucnost ukáže, jaké následky tento škodlivý zvrat v Rakousku bude mít po stránce církevně politické. Latinsky pak připsal větu: Et portae inferi non praevalebunt adversus eam (A brány pekelné ji nepřemohou; tento zápis v kronice byl na pokyn církevních představených v květnu 1943 přelepen). Mezi dětřichovskými farníky byl pro svoji dobrosrdečnost a spravedlivé jednání velmi oblíbený a vážili si ho i zdejší evangelíci. Místní stoupenci nacismu ho však nenáviděli, protože vícekrát kritizoval nařízení nacistických úřadů.

Stoupenci nacismu faráře zabili

Děkan Lang chodil jednou týdně do hostince u Hillebrandů, kde poseděl v přátelském kruhu svých známých. Přišel sem i ve čtvrtek večer 29. května 1941. Když kolem 22. hodiny odcházel, nabídli mu doprovod tři muži. V blízkosti fary ho však napadli a po krátkém zápase ubili. Jeho tělo pak odvezli na žebřinovém vozíku na konec vsi a hodili do vzedmutého potoka Olešky (Erlbach), aby to vypadalo jako nehoda. Když v pátek 30. května děkan Lang nepřišel sloužit ranní mši, kostelník Franz Neumann ho začal hledat. Nedaleko fary našel jeho poškozené brýle a kapesní svítilnu a teprve v pozdějším dopoledni nalezl i farářovo tělo v korytě potoka za dětřichovským mlýnem ve směru na osadu Kristiánov (Christiansau). Při ohledání dvěma lékaři z Frýdlantu byly zjištěny stopy po škrcení, další četná zranění, včetně proražené lebky. Navíc oba konstatovali, že mrtvý neměl v žaludku žádnou vodu. Přesto do úmrtního listu pod nátlakem gestapa zapsali jako příčinu smrti utonutí. P. Lang byl pohřben 4. června na místním hřbitově za velké účasti kněží a věřících z celé farnosti; zdejším lidem bylo namluveno, že šlo o nešťastnou náhodu.

Jeden z obyvatel Dětřichova, kterého vrazi v onu tragickou noc požádali o vozík, v roce 1946 u soudu ve Frýdlantu vypověděl, že smrt děkana Langa měli na svědomí tři místní stoupenci nacismu. V té době však byli již odsunuti, a k jejich potrestání tudíž nikdy nedošlo.

Děkan Augustin Lang je příkladem věrného křesťana a kněze,
který se nezpronevěřil své víře a svému kněžskému poslání
a statečně se postavil násilnému režimu s jeho lživou ideologií.

Z knihy: