Sužuje-li mě utrpení, už mi to nyní nepůsobí hořkost (Svatá Faustyna Kowalská 5.10.)

Sužuje-li mě utrpení, už mi to nepůsobí hořkost (Svatá Faustyna Kowalská 5.10.)

4.10.2024

Což mi uškodí žít obklopena srdci, která mě nemají v lásce,
když ve vlastní duši mám plnost štěstí?
Anebo co mi pomůže náklonnost jiných srdcí,
nemám-li ve svém nitru Boha?
Může mi snad někdo uškodit,
když mám ve vlastním nitru Boha?
Sužují-li mě nějaká utrpení, už mi to nyní nepůsobí hořkost,
jsem ovládnuta pokojem a vyrovnaností ducha,
která pramení z poznání pravdy.

Třetí z deseti dětí * 1905

Faustyna Kowalská se narodila jako třetí z deseti dětí 25. srpna 1905 v polském Głogowieci a při křtu dostala jméno Helena. K prvnímu svatému přijímání šla v roce 1914, biřmována v roce 1923. Pocházela z velmi chudých poměrů, její rodiče byli drobní rolníci.

Helena jako dítě vykonávala pomocné práce u bohaté rodiny, ale měla smysl pro modlitbu a cítila povolání k řeholnímu životu. Rodiče jí to ale nechtěli dovolit kvůli chudobě. Kláštery totiž při vstupu obvykle žádaly věno. Vrátila se do služby, aby si našetřila alespoň menší obnos a 1. srpna 1925 vstoupila k varšavským Milosrdným sestrám blahoslavené Panny Marie.

V klášteře onemocněla tuberkulózou

Při obláčce v dubnu 1926 přijala jméno Marie Faustyna, slavné sliby složila v květnu 1933. Žila ve více klášterech, kde pracovala většinou na zahradě a v kuchyni. V roce 1928 onemocněla tuberkulózou. Choroba jí ovšem byla diagnostikována až v roce 1932, poté co musela tvrdě pracovat. V dubnu 1938 byla hospitalizována. V září 1938 se vrací mezi spolusestry. Umírá v krakovském klášteře 5. října 1938. Papež sv. Jan Pavel II. ji blahořečil 18. dubna 1993 a svatořečil 30. dubna 2000.

Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji ti

Faustyna od mládí zakoušela mystické jevy, jako extáze, zjevení a vidění. I když byla prostou venkovskou dívkou, dospěla k těmto mystickým výšinám vytrvalým úsilím v oblasti ctností a modlitby a pozorností k hlasu Ducha Svatého. Rozjímání jí otevřelo cestu k vlité kontemplaci. Po této cestě Faustyna dospěla až mystickému sňatku s Kristem a k tomu, že jí bylo svěřeno poselství o Božím Milosrdenství. V jednom zjevení jí Ježíš řekl: „Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji ti. … Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. [...] Já sám ji budu bránit jako svou slávu“ (Deníček, 47n).

Svatá Faustyna je mystičkou milosrdné lásky Boha Otce. Uváděla tuto lásku do života svou prostotou, radostnou povahou, pokornou a pracovitou službou druhým, hlavně ale svým skrytým životem s Kristem v Bohu, jak to vidíme v Deníčku. Obraz milosrdného Ježíše, namalovaný podle jejích pokynů, se rozšířil po celém světě. Úcta k Božímu milosrdenství vyrůstá z tradice. Její kořeny sahají až k biblickému zjevení: s úctou k Božímu milosrdenství se setkáváme už u starozákonních proroků (srov. Jer 31,3 aj.) a naplněním zjevení Božího milosrdenství je Ježíš Kristus (srov. Lk 15).

Sužují-li mě nějaká utrpení, už mi to nyní nepůsobí hořkost

Nic od tvorů neočekávám, proto nezakouším žádná zklamání,
vím, že stvoření je samo o sobě ubohé, co od něj mohu očekávat.
Pro mě je Bůh všechno, toužím všechno hodnotit podle Boha. [Den. 766]

V jistou chvíli mi Ježíš řekl:
Nediv se tomu, že nejednou jsi nespravedlivě posuzována,
já jsem ten kalich nespravedlivého utrpení vypil z lásky k tobě jako první. [Den. 289]

Sužují-li mě nějaká utrpení, už mi to nyní nepůsobí hořkost,
ani nebývám unesena velkými útěchami;
jsem ovládnuta pokojem a vyrovnaností ducha,
která pramení z poznání pravdy. [Den. 455]

Z knihy: