Lotr

23.3.2010

Nemá vlastní jméno, přesto jeho tvář patří v dějinách křesťanského umění k nejzobrazovanějším. Tradice mu přiřkla označení, které se stalo téměř jeho druhým jménem: „lotr po pravici“. Ve skutečnosti jej řecký originál evangelia podle Lukáše připomíná v úryvku, který se čte o slavnosti Krista Krále (23,35–43), stejně jako jeho kolegu, ukřižovaného spolu s Ježíšem, výrazem kakúrgos – „zločinec“, kterým se zřejmě běžně označovali protiřímští revolucionáři. Tím se vysvětluje, proč byl odsouzen k ukřižování, způsobu popravy určeném pro otroky a vzbouřence.

Tato scéna je natolik proslulá, že ji nemusíme připomínat. Chceme pouze zdůraznit tři důležité výroky, které se týkají této anonymní postavy. První je prosba: „Pamatuj na mě“, s níž se obrátil na Krista. Toto spojení patří k biblické řeči modlitby, a proto vyjadřuje víru v Pána Ježíše. „Dobrý lotr“ tak vyznal svou vinu („My ovšem spravedlivě, dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali“), ale projevil i neomezenou důvěru v historického Krista („Pamatuj na mě, až přijdeš do svého království!“)

Druhým výrokem je Ježíšova odpověď: „Dnes budeš se mnou.“ Ono „dnes“ je Lukášovi drahé a často je ve svém evangeliu opakuje, aby potvrdil, že Kristus již v přítomnosti ustanovil účinným způsobem své království spásy. Toto transcendentní království je označeno třetím výrazem, na nějž chceme poukázat – „ráj“. Jde o výraz perského původu, který označuje oplocenou zahradu a v Novém zákoně je použit celkem třikrát (zde, ve 2 Kor 12,4 a ve Zj 2,7). Je to symbolické zobrazení Božího prostředí, tedy nekonečného a věčného společenství spravedlivého s Bohem. Proto je skutečně možné říci, že tento neznámý zločinec a vzbouřenec byl „kanonizován“ samotným Ježíšem.

Křesťanská lidová tradice však nemohla odolat pokušení dát této postavě třeba i jen smyšlené jméno. Např. v apokryfním Arabském evangeliu Ježíšova dětství je popsáno přepadení svaté Rodiny při útěku do Egypta dvěma lotry, Titem a Dumachem. První byl dojat chudobou Marie a Josefa a daroval kolegovi čtyřicet drachem ze svých „úspor“, aby mu v jeho úmyslu zabránil. A právě tito zločinci byli o mnoho let později odsouzeni ke smrti společně s Kristem: Titus by tedy byl „lotrem po pravici“.

V jiném apokryfu, Nikodémově evangeliu, mají zločinci jména Dismas a Gestas. Právě Dismas bude mít to štěstí, aby byl v lidovém podání kajícím „lotrem“. Doloženo je i další pojmenování, které nabízí apokryfní Vyprávění Josefa z Arimatie o dvou lotrech. To popisuje naši postavu takto: „Jmenoval se Démas, byl Galilejec a vlastnil hostinec; hostil bohaté, ale prokazoval dobrodiní i potřebným a pohřbíval tajně mrtvé chudáky jako Tobiáš. Přivydělával si však okrádáním Židů; obral dceru samotného Kaifáše,“ velekněze, a právě pro tuto nerozvážnost byl odsouzen k smrti.

kniha: Biblické postavy - Liturgický rok s osobnostmi Bible
autor: Gianfranco Ravasi
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101299-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému