Nenajdeme člověka, který by byl nezakusil nějaké krize
23.3.2020
Postoj, který vůči krizi zaujmeme,
rozhodne o tom, zda pro nás krize
bude mít negativní
či pozitivní přínos.
Krize – jaký je původní význam tohoto slova?
Obecné vysvětlení pojmu krize zní: nebezpečná situace. I přes to, že tomu tak často je, to ale přece jen ještě není celá pravda o tomto jevu. Etymologie pojmu krize nás možná překvapí, a pokud ne, jistě nás postaví před poněkud jinou skutečnost, než bychom očekávali. Řecké slovo krisis znamená hledání, volbu, soud, nesouhlas, rozsudek, výklad, vysvětlení či řešení. Všimněme si, že žádný z uvedených významů nemá negativní náboj, žádný z nich nepoukazuje na bezvýchodnou situaci, stagnaci, smrtelnou nehybnost tváří v tvář nelehké zkušenosti. Je tomu přesně naopak, slovo krisis předpokládá aktivitu, která se projevuje odvážným hledáním, promýšlením, řešením a nakonec rozhodováním.
Postoj, který vůči krizi zaujmeme, rozhodne o tom,
zda se krize nakonec ukáže jako negativní či pozitivní
Souhrnně můžeme prohlásit, že krize poukazuje na nějaký důležitý, rozhodný bod v našem životě – a postoj, jaký vůči ní zaujmeme, rozhodne o tom, zda se nakonec ukáže jako negativní či pozitivní. Ocitáme-li se v situaci krize, jsme nuceni hledat, řešit a nakonec vyhodnotit a volit. Může z toho plynout dobro či zlo, podle toho, jak se zachováme.
Tento požadavek neustálého rozhodování v nelehkých situacích všedního života, v krizích, nám Bůh představuje jako základní zkušenost lidského bytí. Hledání a rozhodování tváří v tvář situaci zkoušky zůstává naším úkolem. Nemůže nás v tom zastoupit nikdo, dokonce ani Bůh sám. Druzí nám samozřejmě mohou pomoci, ale nemohou převzít zodpovědnost za naše postoje, protože tu jde o náš růst.
Zkušenost krize není v první řadě věcí situace, která nastala. Veškeré břemeno spočívá na našem postoji vůči tomu, co nastalo. Na nás záleží, budou-li plody naší krize dobré nebo špatné.
Krize slouží našemu růstu a rozvoji
Velikou pravdu vyjadřuje rčení, že život je umění volit – a to nejen v obyčejných všedních věcech. Život je umění správně se rozhodovat hlavně v klíčových a rozhodujících krizových obdobích. Krize je přirozená, i když zároveň nelehká životní situace. Nenajdeme člověka, který by byl zproštěn zkušeností tohoto typu. Krize slouží našemu růstu a rozvoji.
Růst je zákonem a smyslem života. Život, jenž by se uzavřel před zkušeností růstu, by odporoval své podstatě. Růst ovšem není pohodová záležitost, nýbrž je to riziko, které si žádá oběti a úsilí. Tak to vyjadřuje i prastaré přísloví, když říká, že strom roste za cenu popraskané kůry. Bolest, zdánlivé ztráty a odumírání jsou ve skutečnosti procesem růstu a zrání. Procházení řetězem krizí můžeme přirovnat k ptačímu pískleti, jež se proklubává vaječnou skořápkou, která je uzavírala před světem. Je to obraz našeho klubání se ze skořápky sobectví ke krásnějšímu a hlubšímu životu. Ve zkušenosti krize dochází k setkání nadpřirozeného života s přirozeným. Toto setkání je pro nás darem a zároveň úkolem. Jde o proces zahrnující všechny dimenze našeho života.
Prožijeme-li svou těžkou zkušenost správným způsobem
a odevzdáme-li ji v důvěře Ježíši,
krize před námi otevře nové možnosti
a přispěje k našemu duchovnímu růstu.
Zpracováno podle knihy Krize očima víry.
Redakčně upraveno
Zpracováno podle knihy Jerzy Zieliński: Krize očima víry
Redakčně upraveno
V knize najdeme čtrnáct přednášek, vrhajících na krizi světlo z hlediska víry.
Další tituly k tématu krize:
Psychologové někdy říkají, že krize středního věku je jako druhé dospívání. Člověk v tomto období nechce nikoho vidět a ...
Problémy ve vztazích, hádky, trápení a neschopnost pokojného soužití. Těžkosti v zaměstnání, finanční problémy, alkohol,...
Příčiny životních karambolů v manželství, zaměstnání, z důvodů závislostí, i krachy na duchovní cestě... Kniha, kterou A...
Není ostuda ptát se proč, když život nejde podle našich představ; je to ta nejpřirozenější reakce.
Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
aktuality
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun