Arogantní a sebestředná dívka, která se naučila milovat Boha (30. 1.)

29.1.2025

Svatá Hyacinta Mariscottiová nevybledla do podoby sladké, zbožné, tiché řeholnice, nepotlačila svého divokého ducha a vášnivé srdce. Tuto svou vášnivost ale usměrnila a naučila se milovat...

V dospívání byla typickou renesanční arogantní dívkou

Svatá Hyacinta Mariscottiová (1585–1640) při křtu dostala jméno Clarice. V dospívání se z ní stala typická renesanční arogantní dívka. V Krista a jeho církev věřila asi jako všichni obyvatelé Itálie v sedmnáctém století, ale dál její víra nesahala. Když jí bylo sedmnáct let, zázrakem vyvázla z nehody, při které málem přišla o život. Ale ani pak ji nezajímalo nic jiného než plány na romantický život v bohatství a pohodlí.

Šlechtic, o kterém snila, se oženil s jinou. A ona trucovala a zuřila.

Ale tyto její plány byly – podle všeho poprvé v jejím životě – zmařeny. Mladý šlechtic, o kterém si snila a na kterého si myslela, se oženil s jinou. A co bylo horší, oženil se s její mladší sestrou. Clarice, která měla sklon k nedůtklivému a dramatickému jednání, to nenechala jen tak. Trucovala a zuřila, a tak znepříjemňovala život celé své nešťastné rodině, že jí sbalili věci a poslali ji do kláštera sester františkánek. Jednou odtamtud utekla, ale ostraha ji eskortovala zpátky, aby tam žila ve své zachmuřilosti a zoufalství – jak to tedy připadalo jí samé.

Jeptiška v hedvábí a luxusu

Obecně platí, že nutit někoho vstoupit do kláštera, protože si v životě příliš zoufáte a nevíte si s ním rady, nekončívá dobře. Nějakou dobu se zdálo, že Clarice – nyní sestra Hyacinta – nebude v tomto ohledu výjimkou. Otci dala jasně najevo, že bude žít jako řeholnice, nikoli však pod svou společenskou úroveň. Byla šlechtična a tou také zůstane, slib chudoby ať si skládá někdo jiný.

Asi patnáct let to tak sestra Hyacinta dělala. Nosila hábity z nejjemnějších látek, nechávala si donášet vybrané lahůdky, kterými si zpestřovala prostý klášterní jídelníček, a ve svých soukromých komnatách trávila dny se svými hosty. Požadavkům života modlitby, který komunita vyžadovala, a slibu čistoty se podvolila, ale její sliby chudoby a poslušnosti byly zcela bezvýznamné. Skandál – neskandál, sestra Hyacinta si žila, jak se líbilo jí.

Když po několika letech v klášteře ležela v posteli s nějakou lehčí nemocí, navštívil ji její zpovědník. Naprosto ho šokoval luxus v její cele a ostatních jejích pokojích. Prohlásil, že jediný důvod, proč je Hyacinta v klášteře, je ten, aby do kláštera umožnila vstup ďáblovi. Sestru jeho slova ohromila. A rozhodla se svůj život napravit.

Ale nestalo se tak. A není divu. Čím déle člověk žije jen podle své vůle, tím těžší pak je se kát a podvolit.

Každý má šanci na změnu života

Naštěstí pro sestru Hyacintu, a pro nás všechny, Bůh je trpělivý a milosrdný. Hyacinta znovu onemocněla, ale tentokrát mnohem vážněji. Nakonec svého způsobu života litovala, když si uvědomila, jak její marnivost a svéhlavost zraňují Krista. Vykonala veřejnou zpověď před komunitou a rozhodla se žít plně v souladu s řeholními pravidly, která přijala.

Ale nejen to. Od té doby žila sestra Hyacinta výjimečně kajícím životem. Štědře rozdávala chudým, vynikala v rozjímavé modlitbě, a tak se sjednotila s Kristem, že od něj dostala dar prorokovat a dělat zázraky, včetně schopnosti číst skryté myšlenky druhých, když to bylo nezbytné pro jejich duši. Protože byla v minulosti tak lehkovážná a poživačná, úplně se teď děsila každého luxusu. Její soucit s chudými byl tak velký, že když někdo zaklepal na dveře kláštera, věnovala mu svou večeři. Láska k chudým ji inspirovala k založení dvou dobročinných spolků, které měly pomáhat chudým, a zvláště těm ve vězení. Nesmírná Boží milost učinila z této arogantní dívky velkou světici.

Nepotlačila svého divokého ducha a vášnivé srdce

Hyacinta Mariscottiová nevybledla do podoby sladké, zbožné, tiché řeholnice, nepotlačila svého divokého ducha a vášnivé srdce. Tuto svou vášnivost ale usměrnila a naučila se milovat Pána a jeho chudé dokonce víc, než kdy milovala sebe samu. Je tak povzbuzující, když obyčejný hříšník, který neustále sklouzává do starého způsobu života, nakonec dokáže ze středu svého života vytlačit své ego a žít jenom pro Krista. Kéž na její přímluvu může všechno, co je v nás světské a sobecké, být Boží milostí proměněno, a kéž všichni, kdo Krista následují jen půlkou srdce, mohou zažít úplné obrácení.

Svatá Hyacinto Mariscottiová, pros za nás!