Biblické texty Popeleční středy jsou velmi úderné
13.2.2024
Biblické texty Popeleční středy jsou velmi úderné: není divu, vždyť udávají tón celé doby postní. Každé čtení má svůj vlastní akcent. Joel klade důraz na roztržení srdce neboli na vnitřní zkroušenost projevenou pláčem. Pavel vyzdvihuje moment smíření a evangelium tři klasické prostředky obrácení: zbožnost, sebezápor a skutky milosrdenství.
Popeleční středa – Nechte se smířit s Bohem!
Biblické texty Popeleční středy jsou velmi úderné: není divu, vždyť udávají tón celé doby postní. Každé čtení má svůj vlastní akcent. Joel klade důraz na roztržení srdce neboli na vnitřní zkroušenost projevenou pláčem. Pavel vyzdvihuje moment smíření a evangelium tři klasické prostředky obrácení: zbožnost, sebezápor a skutky milosrdenství.
Zastavíme se u druhého čtení, přesněji u tématu „smíření“. Nově přijmout smíření (např. ve svátosti smíření před Velikonocemi) je vlastně cílem doby postní. K pochopení jeho hluboké podstaty poslouží malý jazykový exkurz: „smíření“ se v řeckém textu vyjadřuje slovem „katallagé“, které znamená také „změnu, proměnu“. Při skutečném smíření dochází totiž ke změně postoje: od nepřátelství k přátelství, od lhostejnosti k zájmu.
Smíření je především darem, vždyť Bůh smířil se sebou celý svět (v. 18.19). Z toho plyne silná výzva „nechte se smířit s Bohem“ (v. 20, je to v pasivním tvaru!) čili „nechte si odpustit“, „přijměte odpuštění“. Bůh mi nabízí smíření, které je zároveň silou ke změně a proměně. Není to Bůh, kdo se mění: on nikdy neměnil svůj vztah k člověku, jsme to spíš my, kdo díky jeho milosti můžeme nechat proměnit své vztahy.
Toto smíření se dotýká tří vztahů: je to smíření s Bohem, s druhými, se sebou. Je to smíření, které se dá chápat jako obrácení od odcizení k přátelství vůči Bohu i druhým (a vůči sobě). Například útěk před Bohem (před modlitbou) prozrazuje, že On není zrovna mým přítelem: pokud by to tak bylo, tak bych s ním rád pobýval!
V letošní postní době se můžeme nově učit umění přijmout odpuštění, a to s novou vděčností a radostí. Smíření proměňuje vztahy, protože mění člověka. Nové stvoření, nové vztahy!
K praxi
Ve kterých oblastech bys mohl zakusit smíření? Možná je to smíření se sebou (např. prožít do hloubky odpuštění stále se vracející viny, smíření se svými vlastnostmi) nebo smíření s druhým člověkem, který ti ubližuje. Nebo smíření s Bohem: odložení pocitu zahořklosti a vzteku, že ti nedával a nepomáhal, vědomé přijetí jeho plánu pro tvůj život.
Tyto oblasti zatížené „nesmířením“ můžeš nést v modlitbě právě v těchto dnech: s jistotou, že v Kristu máš dar smíření a pokoje.
Biblické texty Popeleční středy
1. čtení: Jl 2,12–18
Nyní – praví Hospodin – obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí, nezanechá po sobě požehnání: obětní dar a úlitbu pro Hospodina, vašeho Boha? Na Siónu zatrubte na polnici, nařiďte půst, svolejte shromáždění, svolejte lid, zasvěťte obec, sezvěte starce, shromážděte děti i kojence; ženich ať vyjde ze svého pokoje, nevěsta ze své ložnice! Kněží, Hospodinovi služebníci, ať pláčou mezi předsíní a oltářem a říkají: „Ušetř, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví v potupu, aby nad ním nevládli pohané!“ Proč se má mezi národy říkat: „Kdepak je ten jejich Bůh?“ Velkou láskou se Hospodin roznítil ke své zemi, smiloval se nad svým lidem.
2. čtení: 2 Kor 5,20–6,2
Bratři! Jsme Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha. Jako Boží spolupracovníci vás proto napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! Bůh přece říká: „V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“ Hle, teď je ta „doba příhodná“, hle, teď je ten „den spásy“!
Evangelium: Mt 6,1–6.16–18
Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.
A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.
A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.
Z knihy:
Nové srdce, nový život
Angelo Scarano
Postní doba nás zve a burcuje k obrácení. Boží slovo zde působí jako lék, světlo i pokrm. V době velikonoční je posilována naše víra ve Vzkříšeného a odhalují se nám různé aspekty nového života přijatého ve křtu. Během Letnic pak rozjímáme, kdo je Duch Svatý a jak v nás působí.
Knížka nám tak umožňuje intenzivněji prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, hlubokým tajemstvím Velikonoc a naší konkrétní situací.
Vyjděme do tohoto důležitého období křesťanského roku v opravdové pokoře, důvěře a radosti, abychom se s novým srdcem a novým Duchem stali novým člověkem. Kéž je naše proměna hluboká, upřímná, trvalá a naše velikonoční radost úplná.
Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
aktuality
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun