Ekumenický rozměr katecheze

15.1.2024

Církev, ze své podstaty dialogická, je obrazem Boží Trojice a je vedena Duchem Svatým; proto je bezpodmínečně povinna podporovat jednotu všech Kristových učedníků. Stejně jako všechny ostatní její aktivity má i katecheze ze své podstaty v důsledku hnutí podněcovaného Duchem Svatým ekumenický rozměr, který katolickou církev nutí hledat společně s ostatními církvemi nebo křesťanskými denominacemi dokonalou jednotu, kterou si přeje Pán, založenou na křtu, Písmu svatém, společném dědictví víry a zejména dnes i na intenzivní zkušenosti společného mučednictví.

Na jedné straně hlásání evangelia a katecheze slouží dialogu a ekumenické formaci, na druhé straně je samotné úsilí o jednotu křesťanů cestou a věrohodným nástrojem evangelizace ve světě.

Katecheze, zejména v prostředí, kde jsou rozdíly mezi křesťany viditelnější, by měla:

a. potvrzovat, že rozdělení je těžkou ranou odporující Boží vůli a katolíci jsou povoláni k aktivní účasti na ekumenickém hnutí, především modlitbou (srov. UR, 1 a 8);

b. jasně a s láskou předkládat katolickou nauku, „respektovat obzvláště řád a hierarchii pravd (srov. UR 11) a vyhýbat se takovým výrazům a způsobům předkládání věrouky, které by byly na překážku dialogu“;

c. správně prezentovat učení ostatních církví a církevních společenství, ukazovat, co křesťany spojuje, a vysvětlovat (včetně stručných historických odkazů), co je rozděluje.

Kromě toho má katecheze vzhledem ke své výchovné funkci za úkol probouzet v účastnících touhu po jednotě, pomáhat jim žít v kontaktu s osobami jiných vyznání a zároveň pěstovat jejich vlastní katolickou identitu při zachování respektu k víře druhých.

Společný úkol evangelizace se ukazuje jako nezbytný nejen z organizačních důvodů. Proto je důležité zajistit „určité formy spolupráce v oblasti katecheze mezi katolíky a jinými křesťany, aby se tak uceleně doplňovala běžná katecheze, jíž by se katolíci měli v každém případě účastnit“. Toto svědectví spolupráce křesťanů v oblasti katecheze může být, i když je omezeno zejména rozdíly v oblasti svátostí, přesto plodné: „Pokud se soustředíme na přesvědčení, jež nás spojují, a budeme myslet na princip hierarchie pravd, budeme schopni kráčet přímo k novým společným formám hlásání, služby a svědectví.“

Z knihy