Ale v Bibli jsem četl, jak andělé navštívili Pannu Marii a ve snu se ukázali Josefovi. Anděl vysvobodil Petra z okovů a otevřel mu bránu věznice. Andělé rozvířili vodu v rybníce Siloe, aby lidé, kteří vstoupí do vody, mohli být uzdraveni. Prorok Samuel přišel po své smrti ke králi Saulovi, aby ho varoval. A Mojžíš a Eliáš se zjevili učedníkům na hoře Proměnění a rozmlouvali s Ježíšem. Biblické příklady tedy dokládají, že svatí lidé a andělé přišli s poselstvím přímo z nebeského světa.

Pamatuji si, že jsem si dlouhé roky kladl otázku, proč Bůh poslal anděly a neoslovil lidi přímo. Ale vzhledem k mnoha biblickým příkladům, kde Pán mluví a koná různými způsoby, je zjevné, že když chce, může si zvolit jako posla svou matku.

Když jsem zkoumal zjevení v Lurdech trochu podrobněji, viděl jsem, že jednoduše ukazovala na Boha a oslavovala ho –jak to udělala Maria na svatbě v Káně. Vlastně jde o obsah a o to, koho poselství oslavuje, a to rozhoduje, zda je autentické nebo není.

Úplně něco jiného je pokoušet se pomocí okultní magie oslovovat mrtvé, což Bible zcela jasně zakazuje. Světci, kteří zesnuli v Boží milosti, se modlí a zpívají chvály před Boží tváří. List Židům 12,23 je nazývá slavnostním shromážděním, spravedlivými, kteří „dosáhli cíle“. Jsou živí, živější než my zde na zemi – žijí stále před Bohem a jsou dokonalí podle jeho vůle.

Jako křesťan jsem nadpřirozený život a zázraky vždycky pokládal za důležité. Když čteme Bibli a následujeme Ježíše Krista v Písmu, dotýkáme se nadpřirozena. Evangelium není jen o tom, co Ježíš řekl a co bychom měli dělat, ale vypráví také o všech zázracích, které Ježíš konal pro nás lidi, a o změně, kterou jeho činy působily. Nebo jsou zázraky popsané v evangeliích jen mýty? Je možné, že Ježíš dělal zázraky jen ve své době, ale dnes už to tak nefunguje?

Když Ježíš putoval po zemi, dělal skutečné zázraky se skutečnými lidmi v konkrétní době a na skutečných místech. Jeho zázraky byla znamení, která měla různé dimenze a symboliku, ale skutečně se stala. Jedno nevylučuje druhé. Ježíšovo zmrtvýchvstání bylo tím největším zázrakem a je to výjimečná a jedinečná událost, která pro nás lidi všechno změnila. Bůh může a také bude stále dělat různé zázraky, dokonce i dnes a pro nás. To, že katolická církev se vždy pevně přidržovala nadpřirozena, zjevení a Boha, který může zasáhnout a bude zasahovat nadpřirozeným způsobem, mi ukázalo, že tato církev přes neustálé útoky od pravdy neustoupila.

Západní země jsou silně ovlivněny sekulárním racionalismem, který svým světským postojem odmítá přijmout Boží nadpřirozené zasahování. Tento racionalistický postoj, často prezentovaný jako vědecká fakta, výrazně ovlivnil i moderní teologii, především protestantskou. Otázka zázraků se proto pro mě stala teologicky klíčovou otázkou, která se dotýká samotného základu naší víry. Historicita se týká kristologie i ekleziologie.

Číst o Lurdech mě fascinovalo zejména proto, že události se odehrávaly ve Francii, tedy v zemi, která se už od doby osvícenství a Francouzské revoluce vyznačovala racionalistickým popíráním náboženství. V prostředí přehnané víry, že všechno se dá vysvětlit vědecky a že náboženství se svou takzvanou pověrčivou vírou v zázraky je zastaralé a nepotřebné, se v Lurdech odehrávaly zvláštní události.

V tomto moři skepticismu si Bůh vyvolil mladou, chudou dívku Bernadettu Soubirousovou. V jeskyni Massabielle u řeky Gave, která protéká Lurdy, se setkala s nádhernou zářící paní. Jak pochopila později, byla to Panna Maria. Zpočátku jsem tomu nemohl uvěřit a představa, že se zde Maria zjevila, mi připadala podezřelá. A přece se tady odehrávalo něco, před čím jsem nemohl zavírat oči. V Lurdech byl nepochybně centrem všeho Ježíš, i když Marii jako jeho matce náleželo velmi důležité místo.