Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires. Otec pracoval na železnici, matka zůstala v domácnosti, celkem měli pět dětí. Jorge vystudoval střední průmyslovou školu chemickou. V jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství a 11. března 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Noviciát prožil v Chile, licenciát (doktorát) z filozofie obdržel na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Kromě španělštiny mluví italsky a německy. více

Snad v každém katolickém kostele visí na zdi křížová cesta.
Jaký má smysl předvádět Křížovou cestu v kostelích dnes,
a to od Aljašky po Kapské město?
O co v ní jde?
více

Postní doba nás povzbuzuje, abychom nechali svůj život prostoupit slovem Božím a poznali základní pravdu, tedy kdo jsme, odkud přicházíme a kam máme směřovat, která cesta je správná a po které se máme v životě dát. více

Spolu s adventem je postní doba silným liturgickým obdobím, protože silněji než jiná období burcuje k obrácení. Většina věřících proto usiluje o změnu, ať už chvilkovou, nebo trvalou. Není to však tak snadné, jak praxe ukazuje. více

Biblické texty Popeleční středy jsou velmi úderné: není divu, vždyť udávají tón celé doby postní. Každé čtení má svůj vlastní akcent. Joel klade důraz na roztržení srdce neboli na vnitřní zkroušenost projevenou pláčem. Pavel vyzdvihuje moment smíření a evangelium tři klasické prostředky obrácení: zbožnost, sebezápor a skutky milosrdenství. více

O Popeleční středě
překračujeme práh postní doby,
čtyřicetidenního období,
které prožíváme v duchu obrácení a návratu k Bohu.
více

Vaše štěstí nepochází od lidí,
kteří vám ho nemohou poskytnout,
protože ho sami nemají.
Nikdo nemůže darovat, co sám nevlastní.
Pouze Ježíš vám může darovat pravé štěstí.
více

V roce 1945 z nás bylo sňato německé jařmo, ale začala se na obzoru rýsovat reálná podoba jařma jiného. O skutečných cílech některých skupin v našich národech nemohlo být sporu, události nenechávaly nikoho na pochybách. Politikové však, opojeni vítězstvím nad Hitlerem, doslova spali. více

Od roku 533 se papežové vzdávají jmen, která dostali při narození, a přijímají jméno nové. Například kardinál Joseph Ratzinger se stal papežem Benediktem XVI., nebo Jorge Mario Bergoglio přijal jméno František. Změna jména ukazuje, že zastávají důležité a význačné postavení. více

Je mi blízký svatý Petr, který byl nadšený pro Krista, zbrklý, někdy myslel rukama. Byl to normální prostý člověk. Pomáhá mi to bojovat se svými chybami a uvědomovat si, že i přes své nedostatky můžu být prospěšný. více

Před začátkem všeho byla láska.
Skrze ni bylo všechno stvořeno od věčnosti,
bez ní by nic nebylo.
Od počátku byla láska,
která je základem vesmíru,
zákonem a koncem všeho.
Nic nezůstane, všechno zanikne, kromě lásky.
více

Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil mučednickou smrt stětím. Svatopisci obvykle určují jeho úmrtí do roku 273. Prameny, které uvádějí tohoto světce, jsou různé. Nejstarším je Jeronýmské martyrologium (seznam svátků jednotlivých mučedníků v pořadí církevního roku, pozn. red.) sepsané v době mezi první polovinou 5. století a první polovinou století následujícího. více

Zdálo se mi divné, že by se Panna Maria v Lurdech a kdekoliv jinde mohla zjevovat. Učili jsme se, že taková zjevení nemají daleko k okultismu. Zjevovat se měl přece Kristus, a nikdo jiný! Vyrůstal jsem v protestantském prostředí a o Lurdech jsem skoro nic nevěděl. O tomto poutním místě v jižní Francii jsem cosi slyšel ještě ve škole. Údajně se tu Panna Maria v roce 1858 ukázala mladé dívce jménem Bernadetta a následovaly zázraky a uzdravení. Přibližně toto jsem si pamatoval a stavěl jsem se k tomu skepticky. více

Benedikt měl původně v plánu oznámit svou abdikaci v závěru vánoční audience pro římskou kurii, která se toho roku měla konat 21. prosince, a za poslední den svého pontifikátu stanovil 25. leden 2013, svátek obrácení svatého Pavla. Tak mi to v polovině října oznámil, a já mu odpověděl: „Svatý otče, dovolte mi poznámku: Pokud to tak uděláte, tento rok nebudou žádné Vánoce, ani ve Vatikánu, ani nikde jinde. Bude to, jako by kvetoucí zahradu přikryla vrstva ledu.“ 11. října 2012, v den padesátého výročí zahájení II. vatikánského koncilu, začínal Rok víry, který měl končit 24. listopadu 2013. Při té příležitosti papež Benedikt začal psát encykliku o víře. Kromě toho v té době pracoval na korekturách své knihy o Ježíšově dětství, která měla vyjít 16. listopadu 2012. Když jsme se s kardinálem Bertonem bavili o jejím obsahu, došli jsme společně k závěru, že jsme ho sice ve věci abdikace nedokázali přemluvit – ačkoli jsme podnikli všechno možné –, ale že se chceme přinejmenším pokusit přimět ho, aby odložil rozhodnutí na následující rok. Benedikt chápal naše důvody a na... více

Památka sv. Blažeje se slaví 3. února, kdy je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání... více

Občas nás přepadá strach z nebezpečí, samoty, odmítnutí nebo zranění.
Svíčka vydává světlo, které zahání temnotu.
Podobně i Boží láska zahání temnoty,
které cítíme v sobě.
Láska zahání strach,
podobně jako světlo zahání tmu.
Svíce je působivý symbol Božího světla,
které září do temnoty.
více

Svatá Hyacinta Mariscottiová nevybledla do podoby sladké, zbožné, tiché řeholnice, nepotlačila svého divokého ducha a vášnivé srdce. Tuto svou vášnivost ale usměrnila a naučila se milovat... více

(*Roccasecca 1225/26 - +Fossanova 7.3.1274). Tomáš patří k největším teologům a filozofům křesťanského Západu. více

Ach můj Ježíši,
jak je těžké snášet utrpení toho druhu,
kdy je k nám někdo nelaskavý,
a dělá nám něco nepříjemného. více

Církev, ze své podstaty dialogická, je obrazem Boží Trojice a je vedena Duchem Svatým; proto je bezpodmínečně povinna podporovat jednotu všech Kristových učedníků. Stejně jako všechny ostatní její aktivity má i katecheze ze své podstaty v důsledku hnutí podněcovaného Duchem Svatým ekumenický rozměr, který katolickou církev nutí hledat společně s ostatními církvemi nebo křesťanskými denominacemi dokonalou jednotu, kterou si přeje Pán, založenou na křtu, Písmu svatém, společném dědictví víry a zejména dnes i na intenzivní zkušenosti společného mučednictví. více

Evangelia nám říkají, že předtím, než Ježíš zahájil své veřejné působení, šel nejprve za svým bratrancem Janem, který křtil u řeky Jordánu. Ale kde přesně? Před cestou do Svaté země jsem neměl tušení, kde Jan křtil. A ani mě přesné detaily ohledně místa Ježíšova křtu příliš nezajímaly. více

Pokud po Vánocích přemýšlíte o nějakém jednoduchém receptu
a zároveň se chcete v sychravých dnech zahřát,
zkuste třeba jeden z osvědčených receptů
sestry Vojtěchy z Nepomucena.
více

„Hvězdopravci“, které zmiňuje evangelista Matouš ve svém vyprávění, byli vědci, kteří pozorovali pohyb nebeských těles, vypočítávali jej a zaznamenávali do astronomického kalendáře. Jedna proslulá hvězdárna se například nacházela na břehu řeky Eufratu severně od Babylónu ve slunečním chrámu v Sipparu. Tam byl pro rok 7 před Kristem vypočítán velkolepý a nesmírně vzácný nebeský úkaz: trojité setkání (konjunkce) planet Jupiter a Saturn v souhvězdí Ryb. Planety se na obloze objevovaly tak blízko sebe, že působily dojmem jediné nápadně veliké hvězdy. Jupiter byl tehdy považován za hvězdu králů a Saturn za hvězdu židovského národa. Proto si učenci mohli vyložit nebeský úkaz následovně: „V zemi Židů se narodí vládce světa.“ více

V Jeruzalémě se o ničem jiném nehovořilo:
„Prý se narodil židovský král…“
„A kdo to říká?“
„Přijeli nějací mudrci z východu, pohané, milovníci hvězd.“ V chrámu si to šeptali kněží a obchodníci, rabíni pátrali ve svých knihách a hledali stopu, která by jim pomohla najít ono dítě, pastýři se svými stády roznášeli zprávu v sousedních národech, vždy nedůvěřiví rolníci se dívali úkosem na nebe, zdali tam i oni náhodou nespatří hvězdu, a dokonce i celníci zapomněli na chvíli na svou práci výběrčích, aby se poptali, kdo může být onen tak obávaný a očekávaný král. více

Buď vítán, nový roku.
Děkuji Ti, Pane, již předem za všechno,
co mi Tvá dobrota sešle.
více

P. Silvestr Braito OP byl v období první republiky a krátce po druhé světové válce známou mediální osobností. Intenzivně se věnoval pastoraci studentů a péči o mladé lidi. Jeho životní příběh odráží dramatické události minulého století a zásadní proměny evropské společnosti způsobené historickými zvraty. více

Křesťan si nemusí nechat dělat horoskop, aby viděl do budoucnosti. Neví, kam kráčí, ale je veden. Jsme muži a ženy, kteří kráčí za příslibem, směřují k setkání, jdou za příslibem – do země, kterou máme obdržet jako dědictví. více

Bože, od něhož pochází každé otcovství na nebi i na zemi,
Otče, který jsi láska a život,
učiň, aby se každá lidská rodina na zemi
stala skrze tvého Syna Ježíše Krista zrozeného z ženy
a skrze Ducha Svatého pramenem Boží lásky,
skutečným chrámem života a lásky pro generace,
které se neustále obnovují.
více

... Nebyli jste žádní prostomyslní chudáčci, jinak by vám těžko někdo svěřil svá stáda. Byli jste typickými příslušníky národa kočovných pastevců, vědomi si své odpovědnosti i ceny. Nemohli jste se – daleko od vesnic a měst – spoléhat na cizí pomoc, museli jste se umět rychle a správně rozhodovat. Mnohdy vám nezbylo než se zbraní v ruce vystoupit na obranu proti dravé zvěři i lidským zlodějům. Vaše ruce, tváře i způsoby byly hrubé, zcela cizí umělé hladkosti městských obchodníků a farizeů. Spali jste na zemi, pod nebem plným hvězd, – a vzhlíželi jste k němu. více

Porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a uložila ho do jeslí, protože ve světnici neměli dost místa. (Bible Lukáš 2,7).

Vážení provozovatelé hostinských zařízení v Betlémě,
je tomu už drahně let, co jste ve svých domech nenašli místo pro mladý poutnický pár, který nakonec musel vzít zavděk nouzovým přístřeším ve chlévě. Ano, už si na ten nešťastný případ vzpomínáte: byl to jakýsi nazaretský tesař se svou ženou, která očekávala narození prvního dítěte. Ještě ji vidíte, jak sedí na oslu, ztrápená úmornou cestou a nadcházejícími porodními bolestmi. Kolik jen jste od té doby zaslechli výčitek; od sousedů i vlastního svědomí… Nechci k nim přidávat další. Spíše bych vám chtěl sdělit, že VÁS CHÁPU, a obhájit vaše jednání. více

Čas se naplnil.
Zjevuje se mocný Bůh
skrytý v malém dítěti.
Viditelný je čistým srdcem.
Těm, kteří jej přijali,
dává moc
stát se Božími dětmi.
více

Československý komunistický normalizační režim pracoval s propracovanými strategiemi vymazávání křesťanského odkazu z obecného povědomí. Normalizace vymazávala jakoukoliv zmínku o křesťanství z obzoru občanů. V kultuře a médiích se cenzurovala jakákoli zmínka o náboženství; o křesťanském charakteru Velikonoc i Vánoc se mohlo hovořit prakticky jen v kostele. více

Období babylónského vyhnanství (586 před Kristem - 537 před Kristem) prožívá Boží lid bolestně, ale i přínosně. Je to na jednu stranu doba utrpení a stesku po tom, co ztratili. Bůh ale zároveň skrze tuto bolest izraelský lid očišťuje, aby ho zformoval v cosi nového. Mezi těmi, kdo byli přivedeni do Babylónu, jsou mnozí intelektuální a náboženští představitele. V čase vyhnanství se proto snaží udržet při životě víru a identitu izraelského národa. Mnozí začínají shromažďovat izraelské tradice a spisy a upravují je do toho, co dnes známe jako židovská Písma. více

Důležitou změnou v opoziční činnosti v komunistickém Československu byla publikace Charty 77 na začátku roku 1977. Toto prohlášení kromě toho, že zmiňovalo příklady porušování občanských svobod, upozorňovalo i na omezování svobody náboženského vyznání, především na hrozbu odnětí státního souhlasu pro duchovní a omezování účasti na výuce náboženství. Hned po vyhlášení se rozvinula rozsáhlá státní propagandistická kampaň, jež měla diskreditovat hlavní aktéry. /…/ Režimní struktury se Charty velmi obávaly. Masivní kampaň proti ní vedla k tomu, že se lidé ještě více zalekli reakce komunistické moci na zřetelné, veřejné vyjádření nespokojenosti. více

Aktivní a oblíbený kněz P. Beránek zasadil na Vodňansku hluboké kořeny víry
a po únoru 1948 se neohroženě stavěl i za zachování demokracie.
Za to byl komunistickým režimem odsouzen k 11 letům za velezradu.
Po vynesení rozsudku začal v soudní síni zpívat Te Deum.
Zemřel 3. prosince 1954 ve vězeňské nemocnici v Brně.
více

Na první neděli adventní 29. listopadu 1987 vyhlásil kardinál Tomášek Desetiletí duchovní obnovy národa. Úvodní slova pastýřského listu zněla – s odkazy na biblické citáty – téměř jako vyhlášení exodu z područí komunistické moci… více

V době adventní se připravujeme na Vánoce a na další okamžiky, kdy Bůh vstupuje do našeho života. Začínáme čtyři neděle před Vánocemi. Advent je dobou, kdy se zamýšlíme, co to znamená, že nám Bůh seslal svého Syna Ježíše a on žil jako jeden z nás. Oblíbeným symbolem této doby je adventní věnec. Je to kruh složený ze zelených větví, na němž stojí čtyři svíce. více

I kdybychom neupekly ani jediný druh cukroví, kdyby pavučiny visely kolem lustru a přes zaprášená okna by vůbec nebylo vidět, Vánoce stejně budou. To nikdo nezastaví. více

Poslední neděli liturgického roku slavíme svátek Ježíše Krista, Krále celého stvoření. Vyvstává otázka, jak je to s Ježíšovou královskou důstojností. – Jedná se o důstojnost toho, kdo až do konce miluje, odpouští, usiluje o společenství s lidmi, kteří jsou jeho bratřími. Je to panování toho, kdo kraluje „ze dřeva“, jak s oblibou říkávali církevní otcové. Nezapomínejme na to, že až když visel na kříži, byl nad jeho hlavu zavěšen nápis „židovský král“. více

C. S. Lewis byl jedním z nejpřednějších křesťanských apologetů 20. století, který skrze své dílo pronikl k milionům lidí. Léta studií a na počátku své kariéry byl C. S. Lewis přesvědčeným ateistou. Od křesťanské víry se odvrátil jako adolescent a kontakty s církví zůstávaly zpřetrhány až dlouho do jeho dospělosti. Osobní zkušenost s 1. Světovou válkou, následný válečný stres, bolestivá zranění, ani odloučení od lidí, které miloval, jej nedokázaly přimět, aby znovu obrátil své srdce k Bohu. více

Žádné vaše poklady, vaše peníze a vaše díla,
o kterých si myslíte, že zde na zemi jsou vaším majetkem,
ani vaše kosti vám už nebudou patřit.
Člověk, který se dostaví před Pána,
zbaven vší lásky, zemře studem.
To bude jeho opravdovou smrtí,
nikoliv ten okamžik, kdy vydal svou duši.
více

Svatý Martin vypráví: V armádě jsem sloužil už řadu let, ale po příhodě s žebrákem jsem začal tušit, že se má důstojnická kariéra blíží ke konci. Naše jednotka se přesunula na severní hranici, protože Římskou říši napadli barbaři. Schylovalo se k bitvě a císař Julián shromáždil vojsko. více

Stal jsem se vojákem. Dnes bychom řekli důstojníkem. Měl jsem dokonce i svého otroka, který byl zároveň mým nejlepším kamarádem. V roce 335 dorazila naše vojenská jednotka do města Amiens. Nechci, aby mé vyprávění bylo jednotvárné. A tak nechám promluvit svého dobrého přítele Sulpicia Severa: více

Vím jistě, jak strašně potřebují naši modlitbu lidé,
kteří odešli ze světa dřív, než stačili dát všechno do pořádku.
Než stačili pochopit podstatné věci.
A čekají, až se za ně někdo pomodlí.
Je to pro ně jako rosa nebo mana.
více

Když se zdá, že nastává chvíle odchodu,
a je-li umírající připraven na smrt jako křesťan,
může se někdo z přítomných pomodlit
některé následující modlitby:
více

Ježíši, nejlaskavější Příteli, který jsi svou náklonností k Lazarovi a svou sympatií vůči Janovi posvětil pouta pozemských přátelství, aby směřovaly ke společnému posvěcení, vyslyš prosby, které ti předkládám za mé příbuzné, přátele a známé... více

Když přemýšlím o tom, jaký by mohl být onen svět, obracím se pomocí analogie k úžasné ukázce Božího milosrdenství v podobenství o marnotratném synu (srov. Lk 15,11–24). Máme tu židovského chlapce, který prohýří svůj díl dědictví po otci, který ale ještě žije. Syn je na tom tak bídně, že by vzal zavděk i jídlem pro vepře. Pak se rozhodne jít domů a usmířit se s otcem, který ho vyhlíží a čeká. Myslím, že tak bude vypadat smrt, poslední cesta, pro každého z nás. více

To, že Ježíš používá podobenství, je obdobou toho, s jakou milostí Bůh přišel mezi nás. Stejně jako nebylo pod Ježíšovu úroveň oslovovat své posluchače způsobem, kterému rozuměli, tak nebylo pod Boží úroveň vstoupit do světa způsobem, kterému můžeme rozumět, tedy v Ježíši. Ježíš tím, že mluví v podobenstvích, říká: „Chcete vědět, jak vypadá Boží království? Povím vám příběh.“ V Ježíši Bůh říká: „Chcete vědět, jaký jsem? Dovolte mi, abych pro vás byl příběhem, Ježíšovým příběhem.“ V jistém smyslu je sm Ježíš Božím podobenstvím. více

Aby prorok Izaiáš přivedl Boží lid k obrácení srdce, hlásá pohromu i optimismus, hrozbu i naději. Přestože Boží lid zažije očistu ohněm, „zbytek“ zkázu přežije, aby se stal prostředkem pokračování dějin spásy. Izrael se bude podobat stromu tak důkladně spálenému, že z něj zůstane jen pařez. Prorok dodává: „Z pařezu vzejde svaté potomstvo.“ více

Víte, co to bylo tzv. Babylonské zajetí
a jaké mělo důsledky?
Víte, co to znamené "diaspora"?
Víte, co to znamená „Sión“?
více